Společná hypotéka partnerů – výhody a rizika
Jana vloží do koupě bytu větší část vlastních peněz, Petr má vyšší příjem a bude posílat větší díl měsíční splátky. Oba podepíšou hypoteční smlouvu a mezi sebou si řeknou, že byt patří každému z poloviny. Právě tady může vzniknout problém. Ústní dohoda nemusí odpovídat skutečným vkladům, kupní smlouvě ani podílům zapsaným v katastru.
Společná hypotéka často umožní koupit bydlení, na které by jeden žadatel sám nedosáhl. Banka posuzuje příjmy, výdaje a závazky obou partnerů. Součet jejich příjmů může žádost posílit, zároveň se však započítají úvěry, kreditní karty, kontokorenty i platební historie každého z nich. Partner tedy nemusí přinést jen vyšší bonitu. Jeho stávající dluhy nebo potíže se splácením mohou podmínky zhoršit či schválení překazit.
Vlastnictví nemovitosti a odpovědnost za úvěr nejsou totéž. Člověk může vlastnit polovinu bytu, ale podle úvěrové smlouvy odpovídat bance za celý nesplacený dluh. Soukromé ujednání, že každý hradí polovinu splátky, banku nezavazuje. Když jeden přestane platit, může banka požadovat úhradu po druhém.
U manželů situaci ovlivňuje také společné jmění. Nestačí sledovat, kdo poslal peníze nebo čí jméno je uvedeno u nemovitosti. Rozhodovat může původ vložených prostředků, předmanželská smlouva, zúžení společného jmění i přesné znění kupní a úvěrové dokumentace. Nejasné uspořádání má před podpisem zkontrolovat právník nebo notář, ne známý s podobnou hypotékou.
Největší potíže obvykle přinese rozchod. V modelovém příkladu se Jana odstěhuje a s Petrem se dohodne, že byt zůstane jemu a splátky převezme. Pro banku se tím nic nemění. Dokud Janu písemně neuvolní z úvěru, zůstává dlužníkem a hypotéka se dál promítá do posuzování jejích závazků při žádosti o další financování.
Petr navíc nemá automatické právo převzít hypotéku sám. Banka znovu prověří jeho příjmy, výdaje a schopnost splácet. Pokud změnu neschválí, zbývá hledat jiné řešení, například refinancování nebo prodej nemovitosti a splacení úvěru. Soužití může skončit dohodou dvou lidí, společný dluh však končí až postupem, který přijme banka.

